Starý Knín a okolí

Informace byly převzaty zejména z informačních materiálů města Nový Knín, Malého průvodce vydaného k 820. výročí založení města a katalogu Arcibiskupství pražského. Další zajímavé informace nebo fotografie z různých akcí souvisejících s farností je možné najít i na webových stránkách místních obecních úřadů, jako např. pouť v kapli v Libčicích v r. 2007.
Starší názvy: Alt-Knin; Altknin; Knín Starý; Knina-Vetero; Vetero-Knína.
V zápisech z roku 1352 uváděn jako plebánie, od r. 1668 je farnost spravována křižovnickými kněžími.
Matriky jsou vedeny od r. 1699, starší jsou archivovány v Praze, z konce 19. stol. a první poloviny 20. stol. jsou uloženy na OÚ Nový Knín, matriky od roku 1950 jsou uloženy ve farnosti.

Knín byl odpradávna farní vsí, prvotně spojenou s knížecím dvorcem. Nejstarší zprávu o tomto dvorci uvádí Jarlochův letopis, který zaznamenává, že se zde roku 1186 sešli moravský markrabě Konrád Ota a kníže Bedřich, aby se mezi sebou usmířili. Také později býval Knín navštěvován českými panovníky (roku 1218 a snad i 1219 králem Přemyslem Otakarem I., r. 1341 králem Janem Lucemburským). Později se stal Knín šlechtickým majetkem. Rozvoj těžby zlata v následujících letech přivedl do těchto míst horníky, kteří se usadili na svahu při kostele a přispěli k tomu, že původní osada byla někdy mezi léty 1321-1331 rozdělena na dvě samostatné části, oddělené od sebe říčkou Kocábou: po pravém břehu hornické městečko Nový Knín s městskými privilegii, a zmenšená ves Starý Knín po břehu levém. Statek Starý Knín býval později také rozdělen mezi několik držitelů. Jeho posledními světskými držiteli byli Vratislavové z Mitrovic, od nichž toto zboží roku 1669 zakoupil Řád křižovníků s červenou hvězdou. V areálu staré tvrze a pozdějšího mitrovického zámečku byla tehdy zřízena fara a jeden z nejdůležitějších řádových hospodářských statků.

Posloupnost farářů - křižovníků ve Starém Kníně
(od jejich příchodu roku 1669)

1.   Martin František Malý - do roku 1698 (toho roku zde 11.října zemřel)
2.   František Antonín Krocín z Drahobejle 1699-1714
3.   Bernard Bojan 1714-1716
4.   Josef Rudolf Říčan 1716-1725
5.   Jan Ignác Tyčka 1725-1733
6.   Josef Ferdinand Valeš 1733-1734
7.   Ferdinand Ignác Schönpflug de Gamsenberg 1734-1741
8.   Antonín Josef Gialdi 1741-1755
9.   Rudolf Ignác Kawka de Birkenthal 1755-1769
10. Václav Martin Weber 1769-1780
11. Vojtěch Jan Richetzký 1780-1783
12. Jan Karel Schönpflug de Gamsenberg 1783-1808
13. František Wischin 1809-1824
14. Václav Barter 1824-1836

Do poloviny 17. století sídlil v objektu, který byl později přestavěn na křižovnický špitál. Na faru byl pak adaptován zámeček, který v roce 1669 koupil Řád křižovníků s červenou hvězdou spolu s panstvím od rodu Mitroviců.
Je to dvoukřídlá barokní budova s pozdějšími úpravami, která je součástí areálu bývalého dvorce s tvrzí.
V záznamech z roku 1352 je farnost uváděna jako plebánie.
Dne 20. prosince 1669 prodal Petr Arnošt Vratislav Mitrovic zadlužené panství Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, a od tohoto roku je farnost spravována křižovnickými kněžími. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 - 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly.
Další zajímavé informace je možné najít např. v publikaci A. Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého.

Na místě dnešního kostela sv. Františka stával původně gotický kostel, který se připomíná roku 1352 jako farní. Ten byl obnoven po příchodu křižovníků roku 1688. Husitské války přetrval tento kostel poměrně dobře, také přečkal tažení Švédů 1639. Patrně proto, že byl postaven izolovaně na vnějším okraji osady na rozdíl od novoknínského kostela. Kolem poloviny 18. století byl pak dále přestavěn. Architektura kostela po této přestavbě-čili v té podobě jak ji spatřujeme dodnes-vykazuje již rysy rokoka a může být hezkou ukázkou vyspělé úrovně sakrální architektury na českém venkově v polovině 18. století. Jedná o jednolodní obdélnou stavbu se zúženým obdélným,uvnitř však polokruhovitě zakončeným presbytářem. K severní straně presbytáře je připojena čtvercová sakrestie a v západním průčelí kostela je předsunutá hranolová věž zakončená cibulovou střechou s lucernou. Okna mají tzv. kazulovitý tvar (název napovídá, že tento tvar byl odvozen ze střihu mešního roucha obvyklého v barokní době). Na jižní straně při opravě roku 1956 objeveno pod vnější omítkou gotické okno.
Další informace si můžete přečíst v Malém průvodci vytištěném k 820. výročí založení města Nový Knín.

Tento kostel je původem románská stavba z konce 12. století. Z ní se dodnes částečně dochovalo řádkové zdivo lodi spolu s někdejším vstupním portálem a okny. V 16. století byl kostel rozšířen o nový presbytář. K velkým stavebním úpravám došlo v letech 1773-1774, kdy byla též nově připojena západní část spolu s věží. Hlavní oltář je rokokový a zdobí jej obrazy sv. Mikuláše a Panny Marie Klatovské. Na rokokových brankách po stranách oltáře se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V lodi kostela jsou dva protějškové oltáře - na jednom z nich je obraz sv. Antonína od Josefa Mathausera (1846-1917), na druhém je obraz Panny Marie.
V Novém Kníně na hřbitově kolem kostela sv. Mikuláše stála hřbitovní kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Ta byla založena roku 1730, avšak roku 1890 byla zbourána. Díky tomuto zasvěcení kaple se dodnes drží pouť v květnu na svátek sv. Jana Nepomuckého (16. květen).

Obec Velká Hraštice vznikla nedlouho před rokem 1360 a byla královským majetkem. Původně se jmenovala Petrova Lhota. K roku 1360 je doloženo dokončení stavby zdejšího kostela, který tehdy býval farní. Královským majetkem zůstala Velká Hraštice až do roku 1365, od té doby byla jejím majitelem různá šlechta. Roku 1639 byla obec zpustošena Švédy, takže tu zůstaly jen tři grunty. Tehdy také zanikla fara. Zdejší kostel je zasvěcen jednomu z českých patronů-svatému Zikmundovi. Právě s ohledem na toto zasvěcení jde o velice významnou církevní památku. Tento kostel je totiž jedním z prvních, které u nás byly postaveny k poctě tohoto světce. Dnešní podoba svatyně představuje slohově nevýraznou stavbu, o jejímž přesnějším stáří by více mohl prozradit snad jen stavebně historický průzkum. Není však vyloučeno, že v jádru dnešního kostela by se mohla skrývat i původní stavba. Další informace si můžete přečíst v Malém průvodci vytištěném k 820. výročí založení města Nový Knín.

Na kopci východně od obce se nachází kaple sv. Jana a Pavla, mučedníků a patronů proti nebezpečí bouřky (jejich svátek se slaví v církvi 26. června). Libčická kaple je z 18. století. Mučedníci Jan a Pavel, jejichž jména jsou v římském mešním kánonu, jsou uctíváni v Římě už od 6. stol. Nemáme však jisté údaje o životě a působení obou mučedníků, kteří snad byli bratry. Podle legendy byli Jan a Pavel úředníky v paláci u Konstancie (4. století), dcery Konstantina Velikého. Když Konstancie zemřela, nechtěli prý Jan a Pavel sloužit novému panovníkovi, proto je dal zavraždit. Lidové pranostiky je pokládají za patrony počasí.Tento svátek měl v zemědělském kalendáři zvláštní význam a sedláci je tedy vždycky vzývali proti kroupám, nečasu, blesku, prosili za déšť anebo se naopak modlili, aby nepršelo, za sluneční svit, anebo aby bylo zataženo. Je známo, že bývaly i zvony proti počasí, zvonaři při jejich odlévání nezapomněli nikdy na obrazy Jana a Pavla.
Fotografie jsou z pouti z roku 2007.

sv. Jana Křtitele
na Pouštích

sv. Anny
na Kozích Horách

sv. Floriána
v Sudovicích

sv. Václava
v Mokrovratech

Panny Marie
v Malé Hraštici

Panny Marie
ve Velké Lečici

sv. Antonína
v Záborné Lhotě